ŠVÉDSKO

            Oficiální jméno země je Švédské království, zřízení konstituční monarchie. Hlavní město je Stockholm. Ve Švédsku žije 8,7 mil. obyvatel. Úředním jazykem je švédština, měnou švédská koruna (SEK; 1 SEK = cca 3,6 CZK).

            Území státu se dělí na 24 provincií:

            Výměrou 449.960 km² se Švédsko řadí rozlohou na čtvrté místo hned za Ruskem, Francií a Španělskem. Od severu k jihu je země dlouhá bezmála 1600 km, od západu k východu měří pouze 500 km. 9% rozlohy země zaujímá vodstvo – jezer a řek je tu na 1600.Vysoké hory najdeme jen na severu země. Nejvyšší hora se jmenuje Kebnekaise, jenž se tyčí do výšky 2111 m. Zeměpisná poloha spolu s velkou rozlohou má na svědomí mnoho zvláštností. V Kiruně, která leží na sever od polárního kruhu, slunce od konce května do poloviny července nezapadá, ale od konce listopadu do poloviny ledna nevychází.

            Ve 13. století na ostrově Stadsholmen vyrostla pevnost, která po sjednocení tří švédských království Svealandu, Norrlandu a Götalandu dostala název Tre Kronor (Tři království), díky čemuž má Švédsko ve znaku tři korunky.

 STOCKHOLM

            V jednom z německých průvodců vydaného v 19. století se píše, že „Stockholm, to jsou jen samé skály a voda“. Město samotné se rozkládá na 14 ostrovech. Často se můžeme setkat s přirovnáním Stockholmu k městům podobného rázu. Někdo Stockholm nazývá Benátkami severu. To je však příliš jednoduché z jednoho prostého důvodu – toto přirovnání nebere k úvahu ten fakt, že je zde velký rozdíl mezi létem a zimou. V tom prvním případě je Stockholm veselím hýřící metropolí, v tom případě druhém je to pošmourné a melancholické město.

             Název města zřejmě vznikl z pověsti vyprávějící o založení města obyvateli vydrancovaného města Sigtuna, kteří na kládách dorazili po vodě na jeden ze stockholmských ostrovů. Je to jediný srozumitelný výklad jména města (stock = kláda, holm = ostrov), který se však nedá opřít o nic konkrétnějšího.

             Privilegia hlavního města dostal Stockholm až v roce 1436. Větší rozvoj města nastal až po roce 1523, kdy  do Stockholmu vtáhl Gustav Vasa. V 16. století postihl Stockholm dva ničivé požáry (1625 a 1697), které zpustošily nejen město, ale i královský hrad natolik, že od této doby se všechny budovy stavěly kamenné. V 19. století se vybudovala kanalizační a vodovodní síť, díky čemuž se předešlo mnoha epidemiím. Po tomto zvelebení města se ke slovu dostala výstavba železnice do Malmö, veřejné osvětlení a městská tramvajová doprava.

             Gamla Stan (Staré město) jsou ve Stockholmu tři ostrovy (Helgeandsholmen, Stadsholmen, Riddarholmen) v centru města ležící mezi Baltským mořem a jezerem Mälaren. Tyto tři ostrovy jsou pospojovány mnoha mosty, a proto je město po právu také nazýváno Staden mellan broarna (Město mezi mosty, Mezimostí).

Náš okruh:

      Jedinou noc, kterou jsme strávili ve Stockholmu, jsme byli ubytovaní na ostrově Skeppsholemn prý v jednom z nejoriginálnějším hostelu na světě, který je umístěn v anglické nákladní lodi af Chapman. Ta nejdříve několik let sloužila švédskému námořnictvu jako školní loď, aby se v roce 1949 změnila na první stockholmskou mládežnickou ubytovnu.

            Po mostě Skeppsholmsbron jsme přešli na ostrov Blasie Holmen, odkud jsme kolem Národního muzea došli k Opeře a dále pak do centra na náměstí do Informační kanceláře. Odtud jsme se vydali ke Klara Kyrka (kyrka=kostel), přes dopravní uzel Central stationen na ostrov Kungsholmen, kde se zajdeme podívat k radnici Stadshuset, jejíž věž je 106 m vysoká. Radniční budova je z let 1911 – 1923 podle plánů Ragnara Östberga. Na radniční budově je patrných několik stylů – od strohého funkcionalismu až k arkádám, které působí jižanským dojmem. V budově je tzv. Blå hallen (Modrá hala) o rozloze 1600 m, kde švédský král pořádá tzv. Nobel-Diners pro nově jmenované nositele Nobelovy ceny.

            Po prohlídce ostrova Kungsholmen se vydáváme naproti na ostrov Södermalm, odkud je krásná vyhlídka na Stockholm. Po vyhlídce a procházce uličkami se vracíme přes Gamla Stan kolem Královského paláce zpět na af Chapman. Večer po setmění se jdeme projít ztmavlým a svítícím městem.

            Druhý den shlédneme střídání stráží u Královského paláce, které je neskutečně dlouhé. Strávíme zde hodinu a půl, kdy se nám ukáží hradní muzikanti, podkoní, jízdní garda a muzikanti na koních a pěchota. Zajímavé je, že v hradní stráži slouží také ženy.

            Navštívíme také první skanzen na světě pod širým nebem na ostrově Djurgården, kde najdeme jak zoologickou zahradu se severskou faunou, tak i vývoj bydlení a života ve Švédsku. (vstupné 30 SEK).

 zpět na rozcestník

zpět na hlavní stránku