PRAHA
Praha je hlavním městem ČR, politickým, hospodářským a kulturním centrem státu. Sídlí zde prezident a ústřední orgány, celostátní a mezinárodní organizace, zastupitelské úřadu. Je to významné středisko průmyslu, vysokých škol, sídlo vědeckých a kulturních institucí. Historické centrum Prahy je největší kulturní památkovou rezervací s největším množstvím kulturních památek v republice a je zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO.
Historie Prahy sahá do roku 880, kdy se město stalo
hlavním sídlem rodu Přemyslovců, z nichž
první historicky doložený český kníže
Bořivoj sem přenesl hlavní sídlo rodu na skalnatý
ostroh nad levým břehem Vltavy a založil tu hradiště,
které bylo až do roku 1918 hlavním sídlem
českých knížat a králů, po tomto roce i prezidentů
Československa a České republiky. Hradiště bylo
v 11. a 12. století přestavěno na románský
hrad, který byl postupně rozšiřovaný ve
všech uměleckých slozích až do 20. století.
Dominantou je chrám Sv. Víta vystavěný
v místech původní rotundy z 10. století,
kterou založil kníže Václav.
Na západní straně přiléhá
k areálu hradu čtvrť Hradčany, která
byla založena počátkem 14. století pražským
purkrabím jako poddanské město, které teprve
koncem 16. století bylo povýšeno na
královské město. Přirozeným centrem Hradčan je
rozlehlé Hradčanské náměstí s řadou
bývalých šlechtických paláců.
Loretánskému náměstí dominuje
monumentální Černínský palác.
Areál Lorety byl vybudovaný v letech 1626 –
1720 v několika etapách, jehož součástí je
loretánská kaple a kostel Narození Páně. Na
věži je umístěna známá zvonkohra s 27 zvonky
z roku 1694.
V místech někdejšího podhradí
založil král Přemysl Otakar II. v roce 1257 čtvrť zvanou
Nové Město, později Menší Město pražské a
od 18. století Malá Strana. Dochovala se
zde hřada renesančních a barokních paláců a
měšťanských domů, které byly vybudovány
většinou po velkém požáru v roce 1541.
Centrem Malé Strany je Malostranské náměstí
se stavbou chrámu sv. Mikuláše vybudovanou
v letech 1703 – 1756. Pozůstatkem malostranského
opevnění je tzv. Hladová zeď, která vede
z Újezda přes Petřín ke Strahovskému
klášteru, která se dochovala
v původním stavu s cimbuřím a obrannými
věžemi.
Malou Stranu spojuje s pravým břehem Vltavy Karlův
most, což je vynikající památka vrcholně
gotické architektury. Karlův most je Historicky
nejvýznamnější mostní stavba
v republice. Téměř po 500 let by jedinou spojnicí
obou břehů řeky na území hlavního města. Karlův
most byl vystaven na popud Karla IV. v letech 1357 – 1402,
je dlouhý 515 a široký 9,5 metru. Z obou
stran chrání vstup na most věže.
Nejstarší ze čtyř historických
pražských měst je Staré Město,
které se vyvíjelo kolem rozlehlého tržiště
(Staroměstské náměstí) od 11. století.
Stojí tu řada gotických, renesančních a
barokních domů, z nichž některá mají i
románská jádra. Přirozeným centrem
Starého Města je Staroměstské náměstí
s blokem několika domů tvořících Staroměstskou
radnici, postupně budovaných a upravovaných od poloviny
14. století do 16. století.
V roce 1348 založil Karel IV. jižně a východně od
Starého Města nový sídelní útvar Nové
Město, které do sebe pojalo i několik
starších románských osad s kostely sv.
Longina, sv. Václava a sv. Petro. Nové Město bylo
opevněno pásem hradeb s řadou bran. Mimořádně
velký prostor měla tři náměstí, která
bývala původně tržišti – Karlovo (Dobytčí
trh), Václavské (Koňský trh) a
Senovážné (Senný trh).
Čtvrť Vyšehrad se vyvinula kolem
druhého historického sídla českých
knížat, které se v 11. – 12. století
stalo sídlem přemyslovské moci. Původní
románský hrad, z něhož se dochovala jen rotunda sv.
Martina na bývalém předhradí, oblouk
kamenného mostu mezi palácem a kapitolou a jádra
dvou dalších kostelů přestavěl v polovině 14.
století Karel IV. Domimanta Vyšehradu – kostel sv.
Petra a Pavla – pochází z 11. století,
který byl ve 14. století přestavěn goticky a
v letech 1885 – 1887 regotizován. U kostela je
Vyšehradský hřbitov, který byl zřízen
v 60. letech 19. století jako čestné
pohřebiště významných osobností
českého národa.